|
|
Druhý život církevního protinacistického odboje v katolicky orientovaném tisku třetí československé republiky
Mařík, Ondřej ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje druhý život církevního protinacistického odboje, včetně jeho perzekuce tak, jak se odrážel ve vybraném katolicky orientovaném tisku třetí Československé republiky, tedy v letech 1945-1948, především v časopisech Katolík a Obzory. První dvě kapitoly jsou věnovány dobovému kontextu a zkoumanému tisku a nejobsáhlejší kapitola podává v šesti podkapitolách přehled druhého života církevního odboje podle objektu připomínání. Práce čerpá z vybraného dobového tisku celostátní i regionální úrovně a sekundární literatury věnované církevnímu odboji a perzekuci za druhé světové války a třetí Československé republice. Cílem této práce je na základě důkladného rozboru dobových textů popsat bezprostřední druhý život církevního odboje se zřetelem na jeho politické využití.
|
|
| |
|
|
Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
Kočí, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává vztah Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v období třetí československé republiky, tedy v poválečných letech 1945-1948. Cílem práce je vyložit zkoumané vztahy v kontextu vybraných vnitropolitických událostí, při kterých se ukázaly shody a rozdíly mezi těmito třemi socialistickými stranami. Nejprve je v textu nastíněno poválečné obnovení činnosti politických stran, přijetí Košického vládního programu a vytvoření Národní fronty. Poté následuje pasáž věnovaná parlamentním volbám do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 a rozbor debat o znárodnění a o pozemkové reformě. Další část práce se zabývá spory ohledně milionářské dávky, které vyvolaly nejen vnitropolitické konflikty, ale vystupňovaly ještě více rozpory uvnitř sociální demokracie, která následně na Brněnském sjezdu změnila předsedu strany. Poslední část textu se pak zaobírá událostmi v únoru 1948, kdy se naplno projevil rozkol NF, kde tehdy probíhaly názorové střety zejména mezi národními socialisty a komunisty. Během rozhodných okamžiků po podání demisí členů vlády se sociální demokraté, kteří o tomto činu nebyli předem informováni, většinově postavili na stranu komunistů, a tak jim dopomohli k uchopení moci.
|
|
|
Cestovatelé mezi Československem a Velkou Británií v letech 1945-1948.
Kučera, Jaroslav ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá poválečnými cestovateli mezi Československem a Velkou Británií v letech 1945 - 1948 a je tématicky rozdělena do tří kapitol. V první části se zaměřuje na dopady války na evropské státy a převážně na Československo, Velkou Británii a Německo. Zdrůrazňuje zejména stav dopravní infrastruktury, která byla klíčová pro hromadné návraty lidí domů. Důležitou součástí těchto návratů byl také sofistikovaný plán, který československá exilová vláda vytvořila. Ve druhé části zkoumá vývoj československo- britských vztahů a také působení diplomatických a kulturních institucí, které byly rozhodující při poskytování zahraničních stáží a zahraničních studijních programů. Skrze studijní programy mohlo mnoho studentů a vědeckých pracovníků navštívit Velkou Británii. Pro studium vzájemných vztahů je v této práci zohledněno také působení československých exulantů a jejich vliv na britskou veřejnost. V závěrečné části popisuje cestovní podmínky v poválečné Evropě. Tyto cestovní podmínky se snaží objasnit na základě dobových pramenů a hlavně z písemných a audiovizuálních vzpomínek pamětníků. Důraz je zde kladen na popis repatriace z Velké Británie a na obnovu cestovních tras civilní dopravy, která se po roce 1945 vcelku rychle obnovila.
|
|
|
Soukromá válka Huga Vavrečky. Mikrohistorie z rozhraní soudobých dějin (1945-1952)
Wohlmuth Markupová, Jana ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Práce představuje mikrohistorickou analýzu posledních let života Huga Vavrečky (1880- 1952), technika, novináře, národohospodáře, diplomata a obchodního ředitele firmy Baťa. Teoreticko-metodologická část rozpracovává epistemologické rozdíly biografického a mikrohistorického výzkumu, načež je věnována pozornost především možnostem mikrohistorického bádání v oblasti soudobých dějin. Tamtéž je rozepsána metodologie náznaků či stop (Carlo Ginzburg), definováno vlastní postavení výzkumnice a představeny použité prameny. Výkladová část nejprve stručně shrnuje základní obrysy života Huga Vavrečky před zkoumaným obdobím do roku 1944, načež přistupuje k výzkumu strategií jeho jednání od podzimu 1944 do jeho smrti v srpnu 1952. Zaměřuje se přitom především na Vavrečkovy poválečné osudy, jeho vlastní postoj k nastalé situaci osobní i politicko- společenské, k jejím proměnám, přičemž se snaží pojmenovat přístupy a individuální motivace či přesvědčení, s nimiž tyto cesty volil. V neposlední řadě se práce zaměřuje též na širší kontext jeho rodiny a přátel, jakož i na alespoň částečné rozkrytí kroků jeho poválečných protivníků, kteří ho do nesnadné situace z velké části dovedli.
|
|
|
Cestovatelé mezi Československem a Velkou Británií v letech 1945-1948.
Kučera, Jaroslav ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá poválečnými cestovateli mezi Československem a Velkou Británií v letech 1945 - 1948 a je tématicky rozdělena do tří kapitol. V první části se zaměřuje na dopady války na evropské státy a převážně na Československo, Velkou Británii a Německo. Zdrůrazňuje zejména stav dopravní infrastruktury, která byla klíčová pro hromadné návraty lidí domů. Důležitou součástí těchto návratů byl také sofistikovaný plán, který československá exilová vláda vytvořila. Ve druhé části zkoumá vývoj československo- britských vztahů a také působení diplomatických a kulturních institucí, které byly rozhodující při poskytování zahraničních stáží a zahraničních studijních programů. Skrze studijní programy mohlo mnoho studentů a vědeckých pracovníků navštívit Velkou Británii. Pro studium vzájemných vztahů je v této práci zohledněno také působení československých exulantů a jejich vliv na britskou veřejnost. V závěrečné části popisuje cestovní podmínky v poválečné Evropě. Tyto cestovní podmínky se snaží objasnit na základě dobových pramenů a hlavně z písemných a audiovizuálních vzpomínek pamětníků. Důraz je zde kladen na popis repatriace z Velké Británie a na obnovu cestovních tras civilní dopravy, která se po roce 1945 vcelku rychle obnovila.
|
|
|
Druhý londýnský exil Huberta Ripky
Dvořák, Jaromír ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Bakalářská práce se věnuje posledním třem letem života Huberta Ripky. Toto závěrečné období nelze vytrhnout z kontextu jeho předcházející politické činnosti. Autor se proto v práci rozhodl shrnout Ripkův život v první polovině 20. století. Kladl při tom důraz na jeho aktivity v době třetí československé republiky. Hlavní část práce je pak věnována Ripkově politické a diplomatické činnosti v letech 1955 - 1957. Na základě rozboru archivních materiálů autor představí, co bylo náplní cest, které Ripka z Londýna pořádal do Evropy a do Spojených států amerických. Po životopisné části práce pak následuje analýza jeho politických názorů a politologických koncepcí.
|
|
|
Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
Kočí, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává vztah Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v období třetí československé republiky, tedy v poválečných letech 1945-1948. Cílem práce je vyložit zkoumané vztahy v kontextu vybraných vnitropolitických událostí, při kterých se ukázaly shody a rozdíly mezi těmito třemi socialistickými stranami. Nejprve je v textu nastíněno poválečné obnovení činnosti politických stran, přijetí Košického vládního programu a vytvoření Národní fronty. Poté následuje pasáž věnovaná parlamentním volbám do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 a rozbor debat o znárodnění a o pozemkové reformě. Další část práce se zabývá spory ohledně milionářské dávky, které vyvolaly nejen vnitropolitické konflikty, ale vystupňovaly ještě více rozpory uvnitř sociální demokracie, která následně na Brněnském sjezdu změnila předsedu strany. Poslední část textu se pak zaobírá událostmi v únoru 1948, kdy se naplno projevil rozkol NF, kde tehdy probíhaly názorové střety zejména mezi národními socialisty a komunisty. Během rozhodných okamžiků po podání demisí členů vlády se sociální demokraté, kteří o tomto činu nebyli předem informováni, většinově postavili na stranu komunistů, a tak jim dopomohli k uchopení moci.
|
|
|
Živnostenské podnikání v Prachaticích v poválečných letech. Příspěvek k hospodářským dějinám města v polovině 20. století
ČERNÝ, Václav
Tato práce se zaměřuje na zmapování vývoje živnostenského podnikání v Prachaticích v období tzv. Třetí republiky v letech 1945-1948 s přesahem do roku 1954. Časové rozpětí práce je do značné míry ovlivněno charakterem archivních materiálů, které jsou celistvější až v období 1948-1954. Za hlavní archivní materiály lez považovat především různé vyhlášky a seznamy týkající se živností v daném období, ale i malé množství fotografií. Na základě archivních pramenů je charakterizován vývoj živnostenského podnikání v Prachaticích ve výše uvedených letech včetně proměn struktury živnostenského podnikání. Tento vývoj je pak zasazen do politického, hospodářského a sociálního vývoj československého státu, potažmo jižních Čech a okresu Prachatice. Vývoj živnostenského podnikání je průběžně porovnáván s vývojem ve dvou lokalitách, konkrétně pro rok 1946 s Vimperkem a pro roky 1946, 1948-1954 s Volary. Práce se také snaží o porovnání stavu a charakteru poválečného živnostenského podnikání s předválečným.
|
host ::
RSS.